Articles
Duhová pieta: Společně proti nenávisti 2023
Už to bude rok, co jsme se společně sešli*y na Václavském náměstí, abychom uctili*y památku Matúše a Juraje, obětí teroristického útoku v bratislavském klubu Tepláreň, a zároveň vzpomněli*y na všechny oběti předsudečně motivovaných útoků.
Nejen svou účastí, ale také více než 23 708 podpisy, jste podpořili*y "Otevřenou výzvu vládě ČR a Parlamentu ČR - Přijměte konkrétní kroky k ochraně LGBT+ lidí, jejich rodin a dětí.” Výzvu iniciovalo 24 lidskoprávních organizací v čele se spolkem Prague Pride.
Víte, co se od té doby stalo? Co politici*čky udělali*y pro bezpečnější prostředí pro LGBT+ lidi? Tušíte správně - nic moc.
12.10. - v den ročního smutného výročí - se bude na Václavském náměstí konat duhová pieta, happening, který vzniká ve spolupráci se Signal festivalem. Na několik hodin společně rozsvítíme horní část Václavského náměstí duhovými barvami. Audiovizuální instalace z barev duhy a příběhů rodičů LGBT+ lidí připomene a uctí památku Matúše a Juraje, obětí teroristického útoku v bratislavském klubu Tepláreň, ale i všech obětí předsudečně motivovaných útoků.
Co dalšího se dělo s výzvou?
Letos v únoru proběhla významná událost, která navazovala na naplnění výzvy. Organizace Prague Pride, In IUSTITIA, Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) a Queer Geography ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR a pod záštitou zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, uspořádaly konferenci Společně proti nenávisti: Zaostřeno na oběti předsudečného násilí, aby upozornily na nedostatky právní i praktické ochrany obětí předsudečné trestné činnosti.
Debatovat mimo jiné přišli ministr vnitra a 1. místopředseda vlády Vít Rakušan, Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, policejní prezident Martin Vondrášek, zástupci a zástupkyně organizací pracujících s lidmi s postižením, s oběťmi trestných činů i LGBT+ organizací. Dobrou praxi v oblasti ochrany obětí předsudečné trestné činnosti představili reprezentanti španělské policie. V rámci konference byl představen také projekt #ozvise. Ten se zaměřuje na pomoc LGBT+ lidem a jejich blízkým, kteří se potýkají s předsudečným násilím ve všech možných podobách.
Úvodní část konference patřila vzpomínce na vraždu Matúše a Juraja. Motivaci útočníka dlouhodobě ovlivňovala kultura nenávisti vůči odlišnostem a menšinám přiživovaná výroky veřejných osobností, včetně politiků a političek. Že jsou výroky politiků a političek velkým problémem, který stojí za růstem homofobie nejen na Slovensku, potvrzuje i studie Národního ústavu duševního zdraví a výzkumné organizace Queer Geography, Být LGBTQ+ v Česku 2022: 71 % respondentů a respondentek označilo jejich výroky za urážlivé. V roce 2018 je označilo za urážlivé „pouze“ 43 %.
„Chceme, aby se všichni v zemi cítili bezpečně“, řekl šéf iniciativy Jsme fér
Letošní 29. červen byl pro nás velkým dnem. Poslanecká sněmovna konečně hlasovala o zákonu o manželství pro všechny páry a poslala ho do druhého čtení. Zároveň přišla noční můra – poslanci a poslankyně totiž stejně podpořili i ústavní zákaz rovných sňatků. Někteří ve Sněmovně dokonce hlasovali pro oba zákony, byť jdou zcela proti sobě. Pokud by ústavní zákaz rovných sňatků vešel v platnost, postavení statisíců LGBT+ lidí by se výrazně zhoršilo. Listina základních práv a svobod by utvrdila rozdílné zacházení s občany a občankami České republiky. Společnosti by vyslala signál, že je v pořádku rozlišovat dvě kategorie lidí, párů a rodin s dětmi. Pro to, kým se narodili, by upřela rovná práva nemalé části společnosti. Proč je ústavní zákaz nebezpečím pro celou společnost?
Výzva Společně proti nenávisti - rok poté. Sliby politků a političek se nenaplnily. Nebo?
Zástupci a zástupkyně výzvy Společně proti nenávisti se postupně sešli s premiérem Petrem Fialou, předsedou senátu Milošem Vystrčilem, ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, s předsedy a předsedkyněmi politických stran a dalšími politickými představiteli, aby jim představili Otevřenou výzvu vládě ČR a Parlamentu ČR – Přijměte konkrétní kroky k ochraně LGBT+ lidí, jejich rodin a dětí. Politici a političky přislíbili, že se výzvou budou zabývat, někteří také přislíbili, že se budou snažit hledat řešení k nápravě. Víte, co se od té doby stalo? Co politici a političky udělali pro bezpečnější prostředí pro LGBT+ lidi? Tušíte správně – moc se toho nestalo. I proto jsme je znovu oslovili a požádali o odpověď na to, co podnikli a také co budou v následujícím roce dělat pro to, aby byla výzva naplněna. Jejich reakce vám brzy přineseme.
