LGBT lidé čelí menšinovému stresu a duševním problémům více než běžná populace. Zdroje problémů odhaluje výzkum Michala Pitoňáka

LGBT lidé čelí menšinovému stresu a duševním problémům více než běžná populace. Zdroje problémů odhaluje výzkum Michala Pitoňáka

Kvalita lidského života může být ovlivňována mnoha různými faktory, a to včetně sexuální orientace a genderové identity. Mnoho zahraničních výzkumů již upozornilo na to, že LGBTQ+ lidé jsou náchylnější např. k různým psychickým problémům (od poruch příjmu potravy přes deprese až po sebevražedné sklony), v Česku však žádná souhrnná studie na toto téma doposud vytvořena nebyla. Drtivá většina tuzemských materiálů se totiž zaměřovala zejména na různé formy diskriminace, které LGBTQ+ lidé musí čelit (což potvrzuje i tematický výzkum Kanceláře Veřejného ochránce práv z roku 2019) – nikoliv však na důsledky této praxe. Teprve letos tak pod záštitou Národního ústavu pro duševní zdraví vznikl pod vedením RNDr. Michala Pitoňáka, PhD., výzkum, který je součástí projektu Menšinový stres ne-heterosexuálních lidí v Česku, financovaný Grantovou agenturou ČR, jenž se specificky zaměřil na kvalitu života a také zdraví neheterosexuálních osob v Česku. 

„Naše dotazníkové šetření bylo realizováno v rámci projektu zaměřeného právě na detailní zmapování kvality života a zejména duševního zdraví neheterosexuálních lidí, kdy naším cílem bylo pokusit se detailněji porozumět tomu, jaké faktory v této oblasti působí. Samozřejmě víme, že celá LGBTQ+ skupina je různě stigmatizována a čelí častěji diskriminaci. Víme také, že např. z hlediska institucionálního i kulturního se vlastně jedná o druhořadou skupinu lidí, což dokládá třeba i debata o (ne)umožnění stejnopohlavního manželství či adopcí dětí gay a lesbickými páry,“ popisuje Michal Pitoňák východiska, s nimiž výzkum pracoval. Studie, která by se zaměřila na to, jaké konkrétní dopady mají popisované skutečnosti na psychiku LGBTQ+ osob, však podle jeho slov v Česku velmi scházela. 

„V rámci dotazníku jsme se zaměřovali na procesy, které mohou vést např. k pocitům vyšší úzkosti a depresím, ale třeba i myšlenkám na sebevraždu. Ačkoliv jsme zohledňovali jak odlišnou sexuální orientaci, tak i genderovou identitu, zejména sexuální orientace se ukázala jako velmi důležitá, ale variabilní proměnná,“ tvrdí Pitoňák s tím, že i během přednášky Život a zdraví LGBT+ lidí v Česku, která se v rámci Prague Pride uskuteční 5. 8. 2020, bude tomuto tématu věnována pozornost. „Ukážeme, jak moc komplikovaná a fluidní lidská sexualita může být, nelze rozlišovat lidi jen na heterosexuály, homosexuály a bisexuály. Právě linie sexuality je faktorem, který výsledky naší studie skutečně ovlivňuje, protože jednotlivé skupiny se ve svých odpovědích liší – nejmenší problémy tak mají např. gayové a lesby, největší naopak bisexuální a pansexuální lidé, tedy skupiny, jejichž sexualita není tak jasně vyhraněná,“ upřesňuje vědec. 

Výzkum tedy hledá konkrétní psychologické procesy a snaží se poskytnout odpovědi na otázky související s původci úzkostí ale i zdroji tzv. menšinového stresu. „Stres je vlastně takový náklaďák, který veze jednotlivé balíky s problémy – je to diskriminace, ale i různé procesy jako třeba apriorní očekávání LGBTQ+ lidí, že je jejich okolí nepřijme. Zajímalo nás, u kterých skupin jsou ty negativní dopady výraznější než u jiných, zkoumali jsme, které aspekty LGB identity hrají významnou roli,“ vysvětluje Pitoňák a dodává, že výzkum se spíše zaměřil na sexuální rozmanitost (proto tedy ve zmíněné zkratce LGB identity schází „T“ odkazující na trans lidi), jelikož byl sestaven na základě již realizovaných výzkumů v zahraničí. Teorie vysvětlující vztah duševního zdraví s rozmanitostí genderové identity ale zatím dostatečně detailně zpracovány nejsou a zaslouží si jistě zvláštní pozornost v budoucnu. 

Během středeční přednášky, po níž bude následovat také diskuse, sice Michal Pitoňák s kolegyní Andreou Staškovou ještě neprozradí,  zda se jim podařilo v rámci výzkumných analýz výsledků ověřit teoretické předpoklady a odpovědět na výzkumné otázky, účastníci se však mohou těšit minimálně na první odborný vhled do zachycených výsledků. „Shromážděná data budeme zpracovávat ještě během celého příštího roku. Přesto již nyní máme v některých oblastech docela jasno – prozradíme tak například, jaká je skutečná podpora LGBT lidí ze strany rodiny, jak vysoká je v dané skupině sebevražednost a podobně. To vše jsou informace, které již můžeme prezentovat, aniž bychom zároveň museli uvést, jak spolu jednotlivé faktory vzájemně souvisí, což je primárním cílem výzkumu,“ uzavírá.

Více informací o tématu lze najít také na webu spolku Queer Geography, jehož předsedou je právě Michal Pitoňák.   

Tématu duševního zdraví se pak bude věnovat také přednáška Duševní zdravověda aneb jak nevypustit duši, která se v rámci Prague Pride uskuteční 7. 8. 2020.

 

Autor: Mirka Dobešová