Chemsex a já: Otevřený rozhovor o sexu, drogách a pomoci

Chemsex a já: Otevřený rozhovor o sexu, drogách a pomoci

Nejdřív se sjedete a pak se ojedete. Tak vypadá ve zkratce chemsex čili sexualizované užívání drog. O osobních zkušenostech se sexem na drogách, rizicích a možnostech pomoci jsem si povídal s Michaelem Jettmarem, předsedou Českých Sester Věčné Radosti a autorem projektu SaferChems, který tato organizace před dvěma lety spustila.

Co pro vás znamená chemsex?

Dvě věci. Za prvé mi vzal hrozně důležitou část mého života. A za druhé ničí hodně mých blízkých a některé už zabila. A vlastně i za třetí, chemsex ničí vůbec spoustu lidí, a to za hrozně krátkou dobu.

Změnila zkušenost s chemsexem vaše současné prožívání erotiky a intimity?

Sex si už neužívám a asi už nikdy nebudu. Mám potřebu mít něžnosti, ale klasický sex ne. Někdy mi přijde, že odpočítávám čas, kdy to skončí. Nejhorší je, že nevnímám, že mému protějšku něco chybí. Když přestanete brát drogy, tak sex nemáte třeba půl roku a vůbec vám to nedojde.

Jaká vůbec byla vaše cesta k chemsexu?

Já drogy začal brát v sedmnácti, když ještě žádnej chemsex nebyl. Až když jsem si našel partnera a přestal jsem brát, jsem zjistil, že na sebe nenechám šáhnout. Začal jsem si drogy shánět, abych s ním sex vydržel. Přímo za účelem sexu jsem začal brát až kolem třicítky. Najednou nebylo důležitý mít drogu, abych normálně fungoval, ale abych mohl s někým do postele.

Pro jiné lidi může být chemsex začátek závislosti?

Ano. Představte si, že je víkend a jste v klubu. Na seznamce si najdete člověka na „Ch“, sejdete se na bytě. Jenomže si nedáte jednou, ale dáváte si třeba celý víkend, takže nespíte. V pondělí si řeknete: „Raději si dám ještě trochu, abych fungoval v práci“. A nenápadně se to protahuje z víkendu do celého týdne. Dáváte si pořád a odůvodňujete si to tím, že musíte do práce, že jste dlouho nespal. Pak začnete zaspávat, do práce nejdete, přijdete o ni a potom o střechu nad hlavou. Jde to rychle.

Je fenomén chemsexu v Česku rozšířený? Jsou k tomu nějaké statistiky?

V rámci projektu SafeChems jsme dělali takový experiment. Vytvořil jsem na seznamce fiktivní profil s fotkou atraktivního mladého kluka. Napsal jsem, že je mi 25 a že chci sex na drogách, hned teď, bez gumy. Během dvanácti hodin projevilo v Praze zájem asi 450 lidí.

Jaké drogy jsou vlastně spojené s chemsexem?

Já bral pervitin, ale ne primárně kvůli sexu, chtěl jsem něco udělat se svojí psychikou. Někteří kluci ale mají nízké sebevědomí, stydí se. Pervitin je toho zbaví. Dále extáze, tekuté MDMA. Nakopávače, nic, co uspí. Taky ketamin, po kterém jsou lidi uvolněnější, nebolí je anální sex, nebo v sobě můžou mít dva muže, praktikovat fisting. V komunitě mužů majících sex s muži (MSM) do chemsexu přecházejí ale i halucinogeny, což já si neumím představit.

A pak je GHB, to je pro mě nejhorší. Ta látka se musí zředit vodou a nabírat do silné stříkačky. Je to žíravina, která by ji jinak sežrala. K předávkování navíc stačí malé množství, nastává „g-spánek“, což je bezvědomí. Jsou i lidi, kteří dávají GHB záměrně moc, aby u druhých bezvědomí dosáhli. A také vzniká fyzická závislost, stejně jako na heroinu.

Jaká jsou kromě závislosti rizika chemsexu?

Lidi ztrácejí sebekontrolu. Nepoužívají se kondomy. Kdyby někdo na chemsex party řekl, že chce kondom, byl by za blázna. Šíří se sexuálně přenosné choroby a další nemoci. Třeba žloutenka se může přenášet i sdílením brčka na šňupání.

Dochází k odbourání osobních hranic a „prasení“. Myslím fetiše, čuchání do bot, vylizování konečníku, řezání, protože pervitin snižuje bolest. Taky nevíte o souhlasu. Bylo to znásilnění? nebylo? Člověk si nepamatuje, jestli souhlasil. Dále jsou to psychózy, stihomamy. A kombinování. Dáte si pervitin, abyste si užil sex, ale ten způsobuje poruchy erekce, takže do sebe hodíte viagru. Pak něco dalšího, 4 dny nespíte, hrozí kolaps z vyčerpání.

Je pro chemsex typické, že se drogy kombinují navzájem?

Lidi v sobě mají klidně tři, čtyři látky bez znalosti interakcí. GHB se třeba nesmí míchat s alkoholem, hrozí mrtvice. HIV+ lidi mají interakce s lékama. Když už to lidi dělají, měli by si aspoň na internetu najít, které léky se můžou s čím kombinovat. To je důležité, i když na party někomu voláte záchranku. Musíte doktorům říct, co všechno má v sobě. Jenže lidi toho člověka třeba vytáhnou na ulici, záchranku mu zavolají, ale utečou.

Na koho se můžu obrátit, když zjistím, že potřebuji pomoc?

Těch míst moc není. Lékaři v Česku fenomén chemsexu často neznají. Mají předsudky, neví, jak to řešit, nebo to označí za obyčejnou závislost, kterou řeší adiktolog. Podle European ChemSex Forum by se na pomoci měl podílet psycholog, psychiatr, adiktolog, někdo z LGBT organizací, sociální pracovník a zdravotník.

Určitě se ale můžete obrátit na Xenii Uholyevu, která s Českou společností AIDS pomoc poskytuje terapie a pomoc cílenou také speciálně na oblast chemsexu. Kontaktovat ji můžete mimo jiné na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LGBT organizací? Chemsex se tedy týká jenom queer komunity?

Je to tak prezentováno, ale mnozí z těch chlapů by se neoznačili za gaye, mají přítelkyně. Na chemsex party ale nahání kluky. Dají si drogy, ztratí zábrany a „prasí“ sexem s muži. Je těžké říct, do které komunity patří. Náš průzkum také ukazuje, že se chemsex v Česku netýká jenom MSM. Zastoupené jsou i ženy. Finální čísla ale ještě nemáme.

Chemsex se taky týká všech společenských tříd. Díky seznamkám. Kluk z ulice, se klidně dostane na party v manažerském bytě na Vinohradech. Ty party ale vlastně nejsou žádné party. To se prostě na bytě sejde víc lidí, kteří spolu provozují sex na drogách.

Ten průzkum probíhal v rámci vašeho projektu SaferChems? Můžete ten projekt přiblížit?

SaferChems cílí dovnitř do komunity. Máme web, kde se lidi snažíme motivovat k bezpečnější drogové praxi. Také provozujeme Whats App chat, na který se lidi můžou obracet. Za loňský rok jsme měli asi 400 dotazů. Kolegyně Xenie Uholyeva dělá pod hlavičkou ČSAP psychologické a adiktologické poradenství a terapie, já  chodím v rámci projektu SaferChems do terénu, na byty, kde sdílím svoje zkušenosti s uživateli, předávám harm reduction materiál. Dále pořádáme školení, přednášky.

Základem ale je lidi upozornit: „Hele, bereš drogy, vzniká závislost. Řeš to.“ Když to totiž hned od začátku nemá sociální dopady, nevnímají to jako problém.

Čeho se snažíte dosáhnout? Na webu máte mimo jiné návod „jak se nastřelit“. Nemyslí si lidi, že propagujete užívání drog?

Říkat lidem, aby přestali, nefunguje. Efektivnější je motivovat je ke snížení rizika. Kdybychom tam neměli, jak se to aplikuje, tak do sebe lidi cáknou tu žíravinu samotnou, nebo si jí dají moc a umřou. Jsou to často mlaďounký lidi, který si koupí jehly a bez jakékoliv znalosti si to jdou dát.

Taky rozdáváme harm reduction materiál. Stříkačky, brčka, aby je lidi nesdíleli a nešířili mezi sebou nemoci. Je to otázka veřejného zdraví. Účastníci chemsex party nejsou uzavřená skupina, jsou součást společnosti. Když omezíte šíření nemocí mezi nimi, omezíte jejich šíření i ve společnosti.

Ale chybí nám prostředky. Je to specifický projekt a špatně se vysvětluje, proč je důležitý. Nechce ho podpořit ani Ministerstvo zdravotnictví, takže jsme odkázaní na vlastní zdroje. Máme ale veřejnou sbírku, kam nám mohou případní dárci přispět

Ve čtvrtek na Pridu budete mít besedu s workshopem. Co mohou účastníci a účastnice očekávat?

Akce se jmenuje Chemsex - jak si užít a přitom přežít. Budeme mluvit o tom, proč to lidi dělají, jaká je motivace a taky jak poznat, že už je průšvih. Kolegyně Uholyeva bude mluvit o následcích a jak se jim vyhnout. Představíme taky kazuistiky klientů, nepř. manažera, který kvůli chemsexu skončil na ulici úplně bez ničeho. Chceme lidi seznámit s chemsexem celkově a nabídnout možná řešení.

 

Přispět na projekt SaferChems můžete prostřednictvím veřejné sbírky. Prostředky budou použity na nákup harm reduction materiálu, případně výrobu tiskových materiálů pro cílovou skupinu projektu. Číslo transparentního účtu: Fio banka, a.s.: 2201306478/2010, do poznámky uveďte: „Projekt saferchems“.

 

Autor článku: Martin Lyko