fbpx

ČLÁNKY

Není hvězdička jako lomítko aneb Pár slov o genderově senzitivní komunikaci

Když se řekne hvězda nebo hvězdička, může to evokovat spoustu věcí. Od astronomického termínu pro vesmírné těleso, které má vlastní zdroj viditelného záření, přes různé symbolické významy – známe rudou pěticípou hvězdu, žlutou šesticípou, hvězdy na americké vlajce reprezentují každá jeden stát a celkově 35 státních vlajek využívá symbolu hvězdy. Zlatou hvězdu měla na čele pohádková princezna, známá je Betlémská hvězda, modrá hvězda označuje záchranáře, v Praze stojí letohrádek Hvězda, a tak by se dalo pokračovat libovolně dlouho. 

 

Hvězdička pak může evokovat malou hvězdu (ať už mediální, nebo nebeské těleso), vynikající výkon ve škole (1*) či zdůraznění kvality (např. tříhvězdičkový hotel), znaménko pro násobení a opět mnoho dalšího. V poslední době k tomuto výčtu můžeme přidat něco jako „náhradu“ lomítka v textu v případě slov o stejném základu, která se liší rodem. Na rozdíl od lomítka, které znamená „nebo“, ale hvězdička zahrnuje celé spektrum genderové rozmanitosti, a tedy vyplňuje celý prostor mezi mužským a ženským rodem v jazyce. 

 

Proč se vůbec zabývat lomítkem nebo hvězdičkou

Ať už používáme hvězdičku, nebo lomítko, dáváme tím najevo respekt ke skupinám, které jsou z důvodu používání generického maskulina v českém jazyce prakticky neviditelné. Jde tedy především o ženy. Všude se mluví nebo píše o učitelích, sociálních pracovnících nebo úřednících, přitom v těchto profesích jsou z velké části zastoupeny právě ženy. Mluví a píše se o žácích, studentech, pracovnících a podnikatelích, jako by snad žákyně, studentky, pracovnice či podnikatelky neexistovaly. A taky tady by se dalo pokračovat libovolně dlouho.

S používáním generického maskulina se seznamujeme odmala, takže většině lidí včetně žen to přijde normální a v pořádku. Ale v pořádku to není. Jazyk ovlivňuje nejen to, jak mluvíme nebo píšeme, ale i naše myšlení. Jazyk jakožto instituce slouží rovněž jako mechanismus sociální kontroly. 

Tzv. jazykový sexismus, tedy používání generického maskulina, tak kromě toho, že často z našeho jazyka i myšlení vymazává celou velkou skupinu osob, také mimo jiné podporuje genderové stereotypy a mívá reálný vliv na rozhodování mužů či žen v různých situacích (např. u inzerátů na volné pozice uvedené v generickém maskulinu mohou mít ženy pocit, že nejsou vhodnými kandidátkami, atd.), nebo není z formulace jasné, zda se daný obsah či aktivita týká jen mužů, nebo mužů i žen (když třeba někdo napíše větu: „Dva naši studenti získali zahraniční stipendium,“ a ve skutečnosti jde o studenta a studentku, je to poněkud diskriminační). 

 

Příklad – můžete si vyzkoušet, jak na vás budou působit tři níže uvedená tvrzení. Liší se nějak situace, které se vám vybaví, když si postupně přečtete následující tvrzení?

  • Odborníci na vzdělávání přirovnávají škrty v učivu pro základní školy k provětrání šatníku.
  • Odbornice na vzdělávání přirovnávají škrty v učivu pro základní školy k provětrání šatníku.
  • Odborníci a odbornice na vzdělávání přirovnávají škrty v učivu pro základní školy k provětrání šatníku.

 

Genderově senzitivní jazyk a příklady jeho užití

Genderově senzitivní jazyk naopak vyjadřuje a uznává reálný podíl žen na chodu společnosti, zároveň to neznamená, že by snižoval význam mužů nebo zmenšoval respekt vůči nim. Citlivé užívání jazyka může přispět k odstranění diskriminace skupin osob ve společnosti nebo k odstraňování stereotypů s nimi spojených (mimo žen jde i o jiné skupiny, jejichž znevýhodnění může užití jazyka ještě více posilovat, nebo naopak se snažit neposilovat, např. vozíčkáři vs. lidé na vozíčku, HIV pozitivní vs. lidé žijící s HIV atd.). 

Máte zájem používat genderově senzitivní jazyk, ale nevíte, jak na to? Níže uvádíme několik tipů, které můžete využít při komunikaci jak osobní, tak třeba ve vaší firmě nebo organizaci.

Možné alternativy nahrazení generického maskulina:

  • Podstatná jména hromadná (čtenáři → čtenářstvo);
  • Zdvojování tvarů (klienti a klientky, studentky*studenti; mentoři*rky si vyměnili*y tisíce zpráv s klienty*kami poradny);
  • Střídání pořadí rodů (mentorky a mentoři / mentoři a mentorky);
  • Využití slovesných adjektiv (studující místo studenti, vyučující místo učitelé atd.);
  • Přechylování (Irena Smetáčková, psycholog →psycholožka Irena Smetáčková);
  • Přeskládání slov/náhrada podstatného jména v generickém maskulinu genderově neutrálním adjektivem podobného významu (porady zaměstnanců →pracovní porady);
  • Nahrazení názvů osob opisným synonymním výrazem (pomocník → pomocná síla, teenager →dospívající);
  • Deiktická formulace – přímé poukazování ke skutečnosti nebo k jejímu označení v textu (podpis zaměstnance →váš podpis);
  • Opis větou nebo konstrukcí (pro všechny uživatele poradny → pro všechny, kdo poradnu využívají);
  • Vynechání maskulina (platy zaměstnanců v organizaci → platy v organizaci);
  • Eliminace používání mužských koncovek (pokračovat nepřihlášený → pokračovat bez přihlášení).

(Více o doporučeních a genderové lingvistice např. zde: http://www.valdrova.cz/2010/11/jazykova-doporuceni-pro-cesky-jazyk/#more-46).

CO DĚLÁME

AKCE

VZDĚLÁVÁNÍ

CO DĚLÁME

POMOC

VYJEDNÁVÁNÍ

KDO JSME

SLEDUJTE NÁS

NAKUPUJTE

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Prague Pride z. s. 

Rybná 716/24 
110 00 Praha 1 
Česká republika

IČO 22842730 

Zápis ve spolkovém rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl L, vložka 22311

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

© Copyright 2021 Prague Pride z. s. All Rights Reserved.

VYHLEDAT

Image

Na tomto webu používáme soubory cookie, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.