ČLÁNKY

Jana Půlpánová: Do roka chci udělat Prague Pride ekologičtější

Oslovili jsme Janu Půlpánovou, která se svou společností Envirostyl pomáhá firmám, jako jsou IKEA, Yves Rocher, Vodafone či Kofola, zavádět postupy, pomocí kterých efektivně redukuje dopady jejich činností na životní prostředí. V rámci crowdfundingové kampaně jste mohli přispět na to, aby letos proběhla hloubková environmentální analýza našeho festivalu a my byli schopní už příští rok uvést do praxe postupy, díky kterým se festival Prague Pride stane o poznání ekologičtějším. Jana Půlpánová nám v rozhovoru prozradila, co všechno posun k udržitelnosti obnáší.

 

Co si konkrétně můžeme představit pod „environmentální analýzou?“

Při takové analýze zjišťujeme, jaké je chování prodejců a návštěvníků a jaký se tím pádem tvoří odpad. Zajímá mě, co se s odpadem dále děje, kam se sváží, zda by se dal ještě nějak využít, například pro výrobu dalšího materiálu. Je třeba se důkladně seznámit s návštěvníky, s průběhem festivalu a zjistit všechna specifika pro tvorbu konkrétního konceptu. Lidé se na Prague Pride chodí především bavit, pít alkohol a nechtějí nic moc řešit. Proto je potřeba, aby zodpovědnost za jejich ekologické chování více převzal festival.

 

Ony jsou i festivaly, kde to je jinak? Kde návštěvníci například nepijí alkohol?

Když budu konkrétní, tak třeba na festivalu Vegefest se alkohol moc nepije, takže tam se dá s návštěvníky komunikovat a nechat zodpovědnost na nich. Další specifické festivaly, kde se tolik nepije, jsou festivaly jídla, které probíhají převážně přes den. Nebo třeba festival Mezi ploty a podobně.

Jana Půlpánová ze společnosti Envirostyl při úklidu nedopalků v Karlíně

V čem se liší, když má zodpovědnost festival a když ji mají návštěvníci?

Nastíním dva případy. V tom prvním komunikujeme s návštěvníky ohledně toho, co všechno chceme, aby dělali a nedělali. Nastavíme tím hodnoty, které společně sdílíme – jak návštěvníci, tak organizátoři a stánkaři. Taková komunikace je ze začátku náročnější, ale průběh festivalu a úklid by měl být už náročný méně. Má-li však hlavní zodpovědnost festival, tak tato komunikace směřuje hlavně ke stánkařům a partnerům. Organizátor musí mít promyšlený koncept spolupráce s prodejci a spolupracovníky na doprovodném programu, mnohdy také musí posílit tým, který na místě zajišťuje úklid, a tak dále. Návštěvník přitom skoro nepostřehne, že je něco jinak.

 

Obvykle pomáháte firmám, máte i zkušenost s festivalem?

Shodou náhod se na jednom festivalu celá myšlenka Envirostylu zrodila. Šlo o festival Vegefest, který jsem už zmiňovala. Tehdy to bylo ještě při mém studiu na vysoké škole, vystavovala jsem tam svůj produkt. Štvalo mě, jak se tam nakládá s odpady. Všechno se házelo na jednu hromadu, která se pak odvezla bůhví kam. Tam mi tehdy došlo, že bych se tím mohla začít zabývat. Napadaly mě různé přístupy, jak nakládání s odpady řešit, viděla jsem v tom velký potenciál.

 

Jak dlouho to trvalo, než se z běžného festivalu stal festival šetrný k přírodě?

Než jsme se u Vegefestu posunuli na současnou úroveň, trvalo nám to zhruba 3 roky. Každý rok se přidávala různá opatření. Teď už to funguje a dalo by se říct, že se pouze opakují zaběhlé postupy.

 

Máte odhad, jak dlouho bude trvat u festivalu Prague Pride, než se takové postupy zavedou?

Vzhledem k tomu, že lidé už jsou zvyklí na různá opatření a přijde mi, že je o to i větší zájem a pochopení ze všech stran, tak bych ráda udělala proměnu z roku na rok. Budu se snažit aplikovat maximum a udělat Prague Pride odpovědným festivalem.

 

Náš festival loni přilákal přes devadesát tisíc návštěvníků. Vnímáte to jako výzvu?

Je to obří výzva! A zároveň veliká příležitost pozitivně ovlivnit takové množství lidí. Byla by škoda takto velký festival neproměnit a neposunout zeleným směrem.

 

V průvodu jsou alegorické vozy, balónky, konfety… To celé nezní příliš ekologicky. Dá se to vůbec nějak změnit a zároveň zachovat charakter festivalu?

Barevné dekorace jsou součástí festivalu a já chápu, že jsou potřeba. Nelze je návštěvníkům úplně sebrat, ale lze najít vhodné alternativy s menší ekologickou zátěží, kdy to všechno nebude z plastu a v případě, že nějaký odpad náhodu skončí v křoví, se tam rozloží. Obecně jako společnost bychom měli postupovat tak, aby bylo co nejjednodušší chovat se ekologicky. Aby to byla samozřejmost. Znamená to systémové změny, někdy se vrátit k tomu, co tu bylo dříve, jindy zas aplikovat nové technologie.

 

Je všeobecně známo, že masný průmysl má na planetu ničivé dopady. Je vůbec možné, aby na festivalu, který chce být udržitelný, byla nabídka s masem?

Já si myslím, že ne. Beru to tak, že kdo chce jíst maso, má ho v jídelníčku a mnohdy ho jí až moc. A pokud se bavíme o udržitelné a odpovědné akci, maso a další živočišné výrobky by tam být neměly. Maso a mléko jsou, co se dopadu na životní prostředí týče, ten samý průmysl. Nemyslím to tak, že by všichni lidi měli být nutně vegani, ale cesta, kterou bychom se jako lidstvo měli vydat, je reduktariánství, tedy snížení spotřeby živočišných výrobků na konzumaci masa jednou až třikrát týdně. Mléčné výrobky omezit co to jde a nahradit rostlinnými. Pro lidi, kteří nejsou schopni vzdát se masa, je důležitý přechod na uvědomělou a zodpovědnou konzumaci.

 

V současnosti ale myšlenka festivalu bez masa zní dost radikálně, maso se přece servíruje všude.

Ano, dokonce i na oborových konferencích žasnu, že tam pořád bývá catering s masem. Často to připravují lidí, co by si s veganskými surovinami nevěděli rady. Jim bych doporučila spolupracovat s organizacemi, jako je Česká veganská společnost, která dělá různá školení pro kuchaře a seznamuje je s recepty. Veganský catering je chutný, pestrý, cenově dostupný, není důvod se mu vyhýbat. Já osobně bych ani neprohlašovala: máme tu veganský catering. Myslím, že úplně stačí říct: máme tu skvělé jídlo!

 

Co třeba nabídka jídel od lokálních farmářů s malou produkcí a podobně?

Podpora malých farmářů je důležitá, ale opět bych se soustředila na farmáře s rostlinnou produkcí nebo ty, kteří mají kombinovaná hospodářství. Z pohledu nejefektivnějšího využití půdy a přírodních zdrojů je nejlepší pěstovat jídlo přímo pro člověka, ne pěstovat krmivo pro hospodářské zvíře, to pak porazit a část ho sníst. Taky se potřebujeme znovu vrátit k lokálním a sezónním potravinám, to je jedna ze současných výzev moderní společnosti.

 

V rámci programu letošního festivalu Prague Pride bude možné si zajít na vaši přednášku. Co se tam návštěvníci dozví?

Zazní tam informace k osobní zodpovědnosti, vztahu k životnímu prostředí, dopadů jednotlivce, přiblížení environmentální krize… Jak bychom se měli přeorientovat, co začít dělat jinak. Protože environmentální krize není něco, co přijde za 100 let, je to něco, co už probíhá a bude se stupňovat. Moc ráda bych proto rozvinula podnětnou diskuzi.

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Prague Pride z. s.
Rybná 716/24
110 00 Praha 1
IČO 22842730
Zápis ve spolkovém rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl L, vložka 22311
© Copyright 2019 Prague Pride z. s. All Rights Reserved.

VYHLEDAT

Image

Na tomto webu používáme soubory cookie, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.